Nové číslo newsletteru Vám přináší novinky ze světa GIS a DPZ, nové akce v projektu Copernicus Academy CZ a možnosti jak si vylepšit znalosti a svůj životopis absolvováním online kurzů GIS či DPZ.

Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), vydává každý měsíc bulletin shrnující stav globálního klimatu za uplynulý měsíc. Součástí zprávy jsou mapy a grafy pravidelně aktualizované na základě nejnovějších dostupných dat. Bulletin představuje důvěryhodný a téměř aktuální zdroj informací o vývoji klimatu, který nachází uplatnění například ve vědeckém výzkumu, státní správě i médiích.

Poslední bulletin za květen 2026 uvádí, že šlo o druhý nejteplejší květen v historii měření. V řadě zemí byly během měsíce překonány teplotní rekordy a v západní Evropě se maximální teploty místy přiblížily 40 °C. Výrazné rozdíly panovaly také ve srážkách – zatímco velká část Evropy trpěla suchem, oblast kolem Černého moře (Turecko, Bulharsko) zasáhly rozsáhlé povodně. Současně se v tropickém Pacifiku rozvíjí podmínky El Niño, které mohou v následujících měsících významně ovlivnit globální klima.

Zdroj obrázku: LinkedIn profil uživatele Carlo Buontempo

Data teploty zemského povrchu (Land Surface Temperature, LST) představují důležitý zdroj informací pro studium měnícího se klimatu. Umožňují například sledovat efekt městských tepelných ostrovů, ochlazující vliv vegetace nebo průběh vln veder.

Copernicus Land Monitoring Service nyní zveřejnil 3. verzi globálního produktu LST. Nová verze využívá data z více geostacionárních družic a vylepšené algoritmy pro přesnější odhad teploty, díky čemuž poskytuje téměř globální pokrytí pevninského povrchu. Produkt je dostupný pro období od roku 2018 do současnosti v prostorovém rozlišení 0,025° (přibližně 3 km). K dispozici jsou jak desetidenní kompozity, tak hodinová data umožňující sledovat denní průběh teploty zemského povrchu. Více o nové verzi dat se dozvíte zde.

Zdroj obrázku: web Copernicus Land Monitoring Service (CLMS)

Urban Atlas je znám především jako detailní produkt mapující využití a pokryv území (Land Use/Land Cover, LULC) ve vybraných městských oblastech a jejich širším zázemí, tzv. funkčních městských oblastech (Functional Urban Areas, FUA). Na začátku června 2026 byla zveřejněna aktualizace Urban Atlas pro referenční rok 2021. Oproti předchozí aktualizaci pro rok 2018 bylo zmapováno 26 nových FUA a jejich celkový počet nyní činí 790. 

Urban Atlas patří mezi nejpodrobnější celoevropské datové sady zaměřené na městské prostředí a je široce využíván v územním plánování, monitoringu urbanizace, hodnocení zelené infrastruktury i při environmentálních analýzách. Kromě vrstev LULC obsahuje Urban Atlas i změny LULC oproti předchozímu stavu, vrstvu výšky budov (Building Block Heights) a vrstvy městské zeleně (Street Tree Layer). 

Aktualizace pro rok 2021 přináší oproti předchozím verzím Urban Atlasu několik významných vylepšení, mezi něž patří:

• Třída 14100 Green urban areas je nově rozčleněna do tří podtříd podle přístupnosti pro veřejnost: 14110 (public access), 14120 (private access) a 14130 (Unknown access).
• Nová metodika poloautomatické detekce změn, nahrazující dřívější manuální přístup.
• Kombinace snímků s velmi vysokým prostorovým rozlišením (VHR) a dat Sentinel-2 při tvorbě map, namísto výhradního využití VHR snímků. 

Nenachází se vaše zájmová oblast v žádné z funkčních městských oblastí Urban Atlas 2021? Nemusíte zoufat – během léta se očekává zveřejnění dat CORINE Land Cover 2024, která pokryje celé území Evropy.

Zdroj obrázku: web Copernicus Land Monitoring Service (CLMS)

Tuto akci pořádá ECMWF v britském Readingu ve dnech 3.–5. listopadu 2026. Workshop se zaměřuje na využití strojového učení při modelování procesů na pevnině a v hydrologii s využitím dat dálkového průzkumu Země. Mezi hlavní témata patří například předpověď průtoků, povodní, půdní vlhkosti nebo sněhové pokrývky s využitím optických i radarových družicových dat. Kromě odborných přednášek nabízí akce také posterovou sekci. Pokud chcete přihlásit vlastní příspěvek, máte poslední šanci – termín pro odevzdání abstraktů byl prodloužen do pondělí 29. června do 23:59. Samotná registrace na workshop (účast je zdarma) je otevřena do 30. září 2026.

Zdroj obrázku: LinkedIn uživatele European Centre for Medium-Range Weather Forecasts - ECMW

Vytvořili jste webovou mapovou aplikaci, StoryMap nebo Dashboard využívající technologie Esri? Nebo jste vedli závěrečnou práci či zadali studentský projekt, jehož výsledkem byl podobný produkt? Pak neváhejte a přihlaste jej do Soutěžní přehlídky aplikací (samozřejmě se souhlasem autora), která se uskuteční v rámci Konference GIS Esri v ČR ve dnech 4.–5. listopadu 2026. Přihlášky je možné podávat pouze do úterý 30. června, byla by proto škoda, kdyby mezi soutěžními pracemi chyběla právě ta vaše. O vítězích rozhodne odborná porota, udělena bude také Cena publika, o níž rozhodne hlasování návštěvníků na Instagramu.

Zdroj obrázku: Facebooková stránka Arcdata Praha, s.r.o.

Modelování výskytu druhů, nebo přesněji modelování vhodných stanovišť, je založeno na propojení známých výskytů druhu s hledáním lokalit s podobnými podmínkami. Využívá přitom nejrůznější prediktory, jako jsou klima, nadmořská výška, typ vegetace nebo další environmentální charakteristiky.

Kurz se uskuteční online ve dvou termínech: 7. července od 15:00 EDT (21:00 SELČ) a 14. července od 16:00 EDT (22:00 SELČ). Probíhat bude v prostředí Google Earth Engine (GEE) a zaměří se na prostorovou analýzu velkých objemů dat, včetně dat dálkového průzkumu Země. Přestože práce v GEE využívá programování v jazyce JavaScript, předchozí zkušenosti s prostředím GEE nejsou vyžadovány a postačí pouze základní zkušenosti s programováním. Součástí kurzu bude také živá diskuse mezi účastníky a lektory.

Zdroj obrázku: LinkedIn profil uživatele Brock Levins

Jemné prachové částice PM2.5 (částice o aerodynamickém průměru do 2,5 µm) významně (negativně) ovlivňují nejen lidské zdraví a jsou jedním z nejčastějí sledovaných iukazatelů znečištění ovzduší. Proto je důležité sledovat koncentraci PM2.5 v přízemní vrstvě atmosféry. 

Tato koncentrace se měří pomocí pozemních měření, ale je také možné ji odhadnout kombinací satelitních dat, zejména aerosolové optické tloušťky (Aerosol Optical Depth, AOD), s dalšími zdroji informací. Právě metodám odhadu koncentrace PM2.5 z družicových dat a jejich porovnámí s měřeními z pozemních stanic se bude věnovat následující kurz NASA ARSET. Kurz bude rozdělen do tří na sebe navazujících lekcí, které se uskuteční v pondělí 8., 15. a 22. července, vždy od 16:00.

Zdroj obrázku: LinkedIn profil uživatele Brock Levins

Jako odborníci na dálkový průzkum Země přicházíme v našich končinách denně do kontaktu s daty z misí Landsat, Sentinel nebo MODIS. S daty z čínských družic se však setkáváme podstatně méně často. Právě proto může být pro českou komunitu zabývající se dálkovým průzkumem Země přínosný kurz Earth Observation for Sustainable Development: Harnessing the Power of Chinese Satellites, připravený organizacemi UNOOSA/UN-SPIDER Beijing Office, Wuhan University, UNU-INWEH a APSCO.

Tento online kurz, jehož absolvování zabere přibližně pět hodin a je zakončeno certifikátem, se zaměřuje na práci s optickými i radarovými daty z čínských družicových misí (Gaofen, Ziyuan, Huanjing a Haiyang). Účastníci se dozvědí, kde tato data získat, jak je zpracovávat a jak byla využita v dosavadních případových studiích. Kurz je tvořen videolekcemi, podrobnými ukázkami a datovými sadami ke stažení. Na jednotlivé moduly navazují průběžné testy a volitelný závěrečný projekt, který účastníci zpracovávají samostatně.

Zdroj obrázku: web United Nations University

Při obvyklém způsobu zpracování jsou metody strojového učení aplikovány na data dálkového průzkumu Země až po jejich přenosu na Zemi. Tento přístup může být časově náročný, a proto využití strojového učení či umělé inteligence přímo na palubě družice může celý proces výrazně urychlit a přinést řadu výhod.

Cílem připravované iniciativy ESA EOCognitiveLab je vyvinout experimentální platformu pro autonomní analýzu družicových dat přímo na oběžné dráze. ESA nyní vyhlásila Call for Interest, v rámci kterého mohou univerzity, výzkumné organizace, firmy i jednotlivci navrhnout technologie, algoritmy nebo scénáře využití, které by se mohly stát součástí této budoucí mise. Hledají se zejména inovativní přístupy využívající umělou inteligenci, pokročilé zpracování dat a nové způsoby práce s družicovými informacemi. Pokud se pohybujete na pomezí DPZ, umělé inteligence a kosmických technologií, může jít o zajímavou příležitost zapojit se do formování jedné z budoucích misí ESA.

Zdroj obrázku: web Open Space Innovation Platform (OSIP)

— do 12. července je možnost Early Bird registrace na 45th EARSel Symposium  Aténách.

— stále je možnost registrace na EuroCarto Conference.

Pokud vás novinky v tomto newsletteru zaujaly a chcete se dozvědět o podobných příležitostech a akcích v budoucnu, neváhejte se přihlásit k odběru newsletteru.

Přihlášení se k odběru můžete pod tímto odkazem.

Newsletter najdete vždy také na LinkedIn výzkumné skupiny EO4Landscape a na facebookové stránce Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie. Nezapomeňte nás tedy sledovat i na těchto sociálních sítích.

Newsletter Vám připravili:
Mgr. Daniel Paluba, Ph.D., doc. RNDr. Přemysl Štych, Ph.D., Ing. Kateřina Tajovská, Ph.D. a doc. Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.